Tragédie na lanovkách. Které poruchy a nehody patří k nejhorším v historii?

Tragický požár v rakouském Kaprunu

Porucha lanovky v rakouském Kaprunu je považována za nejděsivější a největší tragédii svého druhu. Neštěstí se odehrálo 11 listopadu roku 2000 na lanové dráze, která fungovala na podobném principu jako lanovka v Praze na Petříně. Na trase dlouhé 3, 8 kilometru, z níž většina vedla tunelem, proti sobě jezdily dvě soupravy podobné vlaku. Celý systém byl poháněn motorem v horní stanici. Soupravy tak neměly motor ani řidiče, ale jen průvodce, kteří obsluhovali dveře.

Těsně před nehodou do soupravy v dolní stanici nastoupilo 161 lyžařů a snowboardistů. Po 9. hodině ráno vyrazila lanovka vzhůru lyžařskému areálu, vjela do tunelu a zhruba po 600 metrech zastavila. V kabině průvodce, která se nacházela v dolní části stroje, se vznítil ohřívač a plameny se začaly velmi rychle šířit celou soupravou. Zablokované dveře uvěznily cestující uvnitř. Ti se marně snažili vyrazit okna, která byla velmi pevná. Nakonec se to některým podařilo pomocí lyžařských holí. Lidé začali vyděšeně prchat ven.

Většina cestujících se však nechala ovládnout panikou a rozhodla se utíkat co nejdále od ohně, běžela tedy směrem vzhůru. Jenže šikmý tunel se sklonem třiceti stupňů začal kvůli požáru připomínat komín o žáru 1000 stupňů Celsia, kterým spolu s plameny stoupaly také spodiny s hustým kouřem. Všech 150 lidí utíkající tunelem nahoru se tak záhy udusilo nebo uhořelo. Během vyprošťovacích akcí objevili záchranáři mrtvá těla v různých vzdálenostech od soupravy. To nejvzdálenější leželo 142 metrů od vozu. Dvě oběti byly i v soupravě, která vyjížděla z horní stanice a zastavila ve vyšší části tunelu. Mezi obětmi neštěstí byla také jedna Češka.

Ze 162 lidí včetně průvodce jich nakonec přežilo jen 12, a to také díky německému dobrovolnému hasiči, který jako jediný věděl, jak se během požáru zachovat a spolu s dalšími 11 lidmi běžel směrem dolů.

Prokletá dráha v Cavalese I.

Před požárem v Kaprunu byla tragédie v Cavalese považována za největší nehodu lanové dráhy v historii. Alespoň co se počtu obětí týče. Těch bylo na místě celkem 42. Nehoda se stala v italských Alpách ve středisku Cavalese v březnu roku 1976, konkrétně v 17:15 hodin. Téměř třítunová lanovka, která sjížděla z úpatí pod Alpe Cermis do města Cavalese, se zřítila do 200 metrů hluboké propasti poté, co náhle prasklo lano v blízkosti botky na podepře lanovky. Tvrdý střet se zemí přežila jen čtrnáctiletá dívka z Milána, jejíž náraz zbrzdila těla ostatních cestujících.

Příčina nehody nebyla nikdy zcela objasněna. Existují ale dvě verze. První říká, že za pád lanovky může její správa, která neuposlechla technika a odmítla udělat revizi. Kontrola lanovky by totiž znamenala přerušení jejího provozu na několik dní během hlavní sezóny. Podle druhé verze mohlo dojít k rozkmitaní lan a následnému přeříznutí. Podle výpočtů bylo tažné lano schopné přeříznout nosné lano během sedmi sekund.

Prokletá dráha v Cavalese II.

22 let po tragédii v italských alpách poblíž města Cavalese došlo na té samé lanovce k další smrtelné nehodě. Tentokrát za nehodu mohl bezesporu lidský faktor. Lanovka s dvaceti lidmi se zřítila do propasti poté, co bylo její nosné lano přeťato křídlem nebezpečně manévrujícího amerického letounu.

K neštěstí došlo 3. února 1998 kvůli naprosté ignoraci předpisů ze stranu americké posádky, která v rámci mírové mise střežila vzdušný prostor nad Bosnou a Hercegovinou z nedaleké základny v Avianu. Posádka se chtěla pobavit, a tak začala dvoumetrovým letounem, který ten den vůbec neměl vzlétnout, manévrovat nebezpečně blízko nad zemí. Pilot pilotoval po osmiměsíční pauze, v oblasti italských alp navíc letěl úplně poprvé.

U střediska Cavalase narazil letoun pravým křídlem a ocasními plochami do lana lanovky a zpřetrhal ho. Zatímco posádce se podařilo bezpečně přistát na základně v Avianu, cestující v kabinové lanovce se zřítili z osmdesátimetrové výšky. Nikdo z nich pád nepřežil.

U soudu nakonec skončil jen pilot a navigátor. Oba byli obžalováni jen ze zničení videonahrávky se záznamem letu. Odvolávali se na to, že lanovka nebyla vyznačená v leteckých mapách, letounu prý navíc nefungoval výškoměr. Posádka v době nehody letěla zhruba 100 metrů nad zemí.

Oba muži museli odejít od námořnictva bez nároku na odstupné a penzi. Pilot si nakonec odseděl 4 a půl měsíce ve vězení.

Uvolnění kabiny ve francouzských Alpách

První prázdninový den roku 1999 došlo k poruše lanovky na francouzské straně Alp nedaleko městečka Saint-Etienne-en-Dévoluy. Podle všeho se kabina přepravující 20 lidí uvolnila z tažného lana a začala klouzat opačným směrem zpět k dolní stanici. Před druhým sloupem, zhruba 500 metrů od stanice, vyskočila kabina vlivem vibrací z nosných lan a zřítila se spolu s tažným lanem do osmdesátimetrové hloubky. Pád nikdo nepřežil.