Rozšířené

Není bílá jako bílá aneb Jak se dělá technický sníh

Jak se vyrábí technický sníh
Jak se vyrábí technický sníh

Jsou oblasti, kde ho tolik nepotřebují, ale také místa, která by se bez něj zkrátka a dobře v žádném případě neobešla. Díky technickému sněhu začíná lyžařská sezóna dříve a končí později, v poslední době se však ohledně tématu zasněžování vede poměrně rozsáhlá diskuze mající za cíl vyhodnotit, zda, případně jak moc je tato technologie škodlivá pro životní prostředí.

Na technický sníh se každý rok spoléhá naprostá většina tuzemských skiareálů. Zasněžovat mohou ale pouze tehdy, panují-li venku k tomu příhodné podmínky. Jaké to jsou?

Umělý sníh je „menší“

Technický sníh lze vyrábět již při teplotách okolo minus dvou a půl stupňů Celsia. Celý proces je přitom relativně jednoduchý. Sněžné dělo je napojeno na zdroj vody, která je v důsledku natlakování rozprašována do ovzduší, kde se díky dostatečně velkému mrazu ochladí natolik, aby z ní ještě před dopadem na zem vznikly ledové krystalky. Ty jsou přitom o poznání menší než krystalky vytvořené přírodní cestou. Zatímco technické sněhové vločky bývají zpravidla menší než jeden milimetr, přírodní mohou být velké klidně i půl centimetru.

Odlišná je i hustota obou typů sněhu. Technický je hustší, a to z toho důvodu, že jednotlivé krystalky v sobě zadržují o mnoho více vody, neboť na samotné zamrznutí mají zhruba jen deset vteřin. Přírodní sníh, respektive vločky přírodního sněhu se oproti tomu snášejí na zem z mraků v několikasetmetrové výšce, díky čemuž může celý tento proces trvat o poznání déle.

I sníh je potřeba nechat dozrát

Kdo by si pomyslel, že technický sníh je ihned po svém vytvoření připraven k použití, je na omylu. Samozřejmě, zasněžování za plného provozu není v našich zeměpisných šířkách ničím výjimečným a setkal se s ním asi už každý, rozhodně ale takovýto stav není ideální.

Když totiž takový sníh nedostane příležitost k tomu, aby dozrál a řádně promrznul, dojde po kontaktu s lyžemi k vyloučení zbývající zadržované vody, která se „vyplaví“ na povrch sjezdovky, kde může zmrznout a vytvořit ledovou vrstvu, jež lyžařům, zejména pak těm méně zdatným, při jejich zimních radovánkách značně zkomplikuje život.

Vodohospodáři se bojí o přírodu

Zatímco pro vášnivé lyžaře a majitelé skiareálů, především pak těch českých, znamená technický sníh spásu, hydrobiologové z jeho přítomnosti nejásají. Podle jejich názoru totiž negativně ovlivňuje životní prostředí v bezprostředním okolí sjezdovek, neboť prodlužuje zimu a dává tak všem organismům žijícím v dané lokalitě méně času na svůj přirozený cyklus během vegetačního období.

Další problém vidí v tom, že celý proces zasněžování probíhá v podstatě v jednom konkrétním okamžiku. Pakliže by vlekaři využití odčerpané vody rozložili do několika měsíců, příroda by se s takovým úbytkem vypořádala vcelku hravě. Jelikož to ale kolikrát musejí stihnout například v horizontu dvou tří dnů, může to na ni mít podle vodohospodářů velmi závažný dopad.

Jak se Vám článek líbil? Ohodnoťte jej.

Hodnotit článek (1-nejhorší, 5-nejlepší)

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 4.33

Nejlepší: 5 | Nejhorší: 3


Dále čtěte:

Lyžařská sezóna v Česku byla zahájena. Kde všude se už jezdí?

Přestože aktuální počasí venku připomíná spíše začátek jara než půlku prosince, v některých tuzemských ski areálech se již lyžuje. Není jich sice mnoho, ovšem na důkladné rozježdění to...

celý článek

Přestože aktuální počasí venku připomíná spíše začátek jara než půlku...

celý článek
Místo Alp na sever. Objevte ta nejvyhlášenější skandinávská střediska

Kalle Palander, Anja Päersonová, Lasse Kjus, Kjetil André Aamodr, Aksel Lund Svindal nebo Ingemar Stenmark. Co mají tito legendární závodníci a závodnice společného? Všichni do jednoho pocházejí ze...

celý článek

Kalle Palander, Anja Päersonová, Lasse Kjus, Kjetil André Aamodr, Aksel Lund Svindal...

celý článek

Nejlepší webkamery

NaSvah.cz na instagramu

@nasvah.cz
Partneři: zdroj dat: www.holidayinfo.cz, (c) Sitour CZ www.yr.no